V neděli 7. dubna proběhla poslední kola druhých lig a zpečetila osudy všech aktérů. Náš unavený a dlouhým bojem potlučený manšaft – ŠO Gordic Jihlava B si dal dostaveníčko v Náměšti – TJ Náměšť nad Oslavou. My jsme do zápasu šli s motivací dobrým výsledkem ještě snad trochu pomoci našemu A-týmu, případně si individuálně trochu napravit chuť a reputaci. Jak uvidíte, ani jedno se (až na čestnou výjimku) nepovedlo. Vzhledem k tomu, že se s většinou kluků z Náměště velmi dobře známe, tak to byl takový přátelský souboj na život a na smrt.
5. Miroslav Jurek vs Petr Mičulka – ½ : ½
Jako první skončil Caro-kann na pětce. Oba soupeři pojali partii korektně. Jakákoliv figura, vyběhnuvší ze stáje, byla okamžitě vyměněna. V 17. tahu přišla ze strany bílého nabídka, která se neodmítá – remis.
8. Pavel Seidl vs Martin Žaža – ½ : 1½
Partie byla zahájena takovou ne zrovna ortodoxní Pirckou. Dokonce ani šachová databáze to neumí pojmenovat jinak než „neznámá varianta“. Pavel se však nenechal zahájením rozhodit a jal se dobývat pircovské hradby po svém – na domeček (g6) platí se rozběhnout „géčkem“ (rozuměj 9.g4). Poté oba borci logicky a celkem přesně rozvíjeli své aktivity na opačných křídlech, což dávalo tušit, že uvidíme show. Bohužel!. Pavel šel srdnatě do rizika a úplně nekorektní oběti jezdce za 2 piky zdemoloval královské křídlo. Oběť to nemusela být špatná, kdyby neztrácela okamžitě dámu. První bod tedy zapršel na soupeře.
6. Antoní Seidl vs David Mičulka – 1 : 2
Na šestce se rozhořela trošku překvapivě poziční bitva v Sicilce se Sb5. Tonda zahrál všechny typové a tématické tahy, využil práva prvního tahu a obsadil centrum s trochou větší částí prostoru. Poté se mi opticky zdálo, že začíná tlačit na dámském křídle, ale David využil svých zkušeností. Neztratil hlavu, sedl si na ruce a několika přesnými obrannými tahy Tondův tlak eliminoval. Závěrečná pozice je sice objektivně rovná, ale zkoušet se za černého dala. Proti Carlsenovi by obrana bílé pozice ještě nemusel být příjemný zážitek.
7. Michal Hrabal vs Tomáš Zelený – 2 : 2
V těsném závěsu jsem kontroval na sedmičce já. Co k partii říct, asi největším problémem bílého bylo, že si přišel dát partičku šachů, kdežto já byl spíš naladěný na vrchcáby řízlé čínským pexesem. Partii jsme rozehráli hodně vedlejší variantou mírně vedlější varianty Skostké. Bílý hrál přirozené vývinové tahy, kdežto já točil kolem štěstí; slabý vývin; slabý král, ale zato zběsilý nástup pěšci na královském křídle. Vyvolávat chiméry, to by mi šlo. Měl jsem štěstí, že soupeř trochu uvěřil mé strategii (a nebo její absenci) a přes armádu přízraků neviděl moc dobře. Přišlo chvilkové zatmění, které ale úplně stačilo. Přikládám diagram z předposledního tahu partie, jak měl bílý pokračovat a přepsat dějiny?
BNT – zahrál fxg3 a prohrál, jakou ale zvolit lepší obranu?
1. Štěpán Seidl vs Johann Webersberger – 2½ : 2½
Nejzajímavější věc, která se dá říct o partii z první desky je ta, že byla zahájena Anglickou Obranou. Poté soupeři předvedli několik více či méně standardních tahů. Bílý černému udělal izoláka, kterého metodicky začal obléhat, černý měl kompenzaci v podobě aktivních figur, rovnováha a šmitec (edit. redakce).
6. Oldřich Sedláček vs Vít Kratochvíl – 3 : 3
Další trénink v angličtině a další poziční šolíchání. Po několika tazích pozice přešla do Slovanské varianty Dámského Gambitu, kde černý správně prosadil tématický tah 14…e5 a vytvořil bílému visací pěšce. Kompenzací bílého za trochu slabší pěšcovou strukturu byla dvojka střelců. Borci postavili zajímavou pozici, která se dala hrát ještě třeba 100 tahů, místo toho se ale raději bez zbytečného pnutí shodli na remíze.
4. Dalibor Cvetkovič vs Jakub Zezula – 3 : 4
Anglická potřetí v podání Dalibora a Jakuba. Černý zvolil úplně jinou koncepci a jal se zdolávat břehy Doveru postupem 3…f5. Vzhledem k tomu, že bílý pokračoval liknavě a navíc porušil poziční napětí, se černý dostal k prudkému nástupu jak v centru, tak na královském křídle. Pozice po 15. tahu si zaslouží zvěčnit.
ČNT – jak získat rozhodující převahu?
Černý hrál dobré logické šachy a někdy mezi 15. až 30. tahem připomínala bílá pozice kuřecí tatarák. Poté ale dolehla únava i na černého a dovolil Daliborovi vyklouznout do remízového přístavu. V okamžiku, kdy už se pomalu mohly ladit oslavné fanfáry, Dalibor spadl. Extrémně nesympatický konec extrémně nesympatické partie. Tímto tedy vzhledem k pozici na 2. desce prohráváme trochu smolně zápas.
2. Martin Škoda vs Petr Walek – 3½ : 4½
Asi nejzajímavější, nejkomplexnější a zároveň nejvíce nervy drásající bitva se odehrála na dvojce mezi Martinem a Petrem. Kluci rozehráli stejné zahájení jako na šesté desce. Sicilka se Sb5, c3 a d4. Bílý se ale šachem velmi rád baví, tak na d4 dobral lehce avantgardně jezdcem, aby soupeře maličko zviklal. Vznikla zajímavá střední hra, ve které se zdálo, že má bílý trošku navrch. Bohužel někdy v této fázi partie oběma soupeřům došel čas takovým způsobem, že asi 20 tahů hráli na půlminutě. Podívaná to pro diváky byla napínavá. Bohužel po 40. tahu bylo cítit, že Martin určitě nevyhraje, naopak bude rád, když neprohraje. Po 5 hodinách hry ale partii chladnokrevně udržel a mohl slavit alespoň neprohru.
Shrnutí zápasu a sezony
Podtrženo sečteno jsme o čárku prohráli. Ani zápasová výhra ani remíza ba ani prohra ale nic moc neměnily, takže to bylo spíš o tom individuálním pocitu. Není nad to prozatím nejhezčí den v roce celý prosedět nad dřevěnými špalíčky.
Celkové konečné pořadí nám vyneslo 4. místo. Vzhledem k úvodu soutěže jsme si možná pomýšleli výš, ale druhá polovina ukázala, že na příčky nejvyšší nám ještě nějaké ty kvality chybí.
Prohra, která není prohrou.
Náš „A“ tým se závěrečnou těsnou prohrou zachránil na skóre, na úkor Poličky. K záchraně gratulujeme, a těšíme se na budoucí výkony nejen v druhé lize.