Držíme palce našemu A týmu, který ještě hraje o udržení v souteži. (pozn. redakce)
Dne 17. března 2024 proběhlo už desáté – předposlední – kolo druhých lig. V pevnosti týmu Gordic Jihlava B jsme přivítali hráče týmu ŠK Caissa Třebíč. My jsme na zápas nastupovali s pochopitelnou motivací zvrátit novoroční trend a soupeři nastupovali, s podporou své bohyně v zádech, se snahou potrápit o trochu silnější soupeře, tedy nás.
2. Viktor Žigo vs Vladimír Uher – ½ : ½
Jako první skončila, pokud vůbec začala, partie na 2. desce, kde soupeři postavili dohromady 3 domky a naběhli pěšci do centra. Po logických výměnách se do většího dobrodružství nepustili.
3. Dalibor Cvetkovič vs Radek Sukdolák – 1 : 1
Nejiný průběh měla i partie na trojce, kde do sebe oba borci také bušili 14 tahů. Asi společná příprava. Rozehrála se poklidná varianta Dámského Gambitu s g3 a po několika korektních tazích bylo rozhodnuto.
6. Antonín Seidl vs Stanislav Mezlík – 2 : 1
Bodové orgie rozpoutal náš hlavní šaman a zaříkávač uherských koní této sezóny, Tonda. Partii zahájil zajímavým, ale asi přecejen trochu méně korektním Budapešťským Gambitem. Soupeř nepostupoval přísně, ale vyrovnat po zahájení zvládl. Tondova sekvence a5 h5 v zahájení dávala tušit, že takto asi bílý stát nechtěl, ale nic moc se dít nemuselo. Poté však soupeř zvolil katastrofální plán s f4 a jeho pozice se proměnila rázem v hrnec perkeltu. To už se Tonda zakousl a nepustil. Přesvědčivá výhra!
7. Michal Hrabal vs Rostislav Štork – 3 : 1
Já jsem šel na partii s chutí si zahrát, protože jsem poslední 3 zápasy nehrál. U partie jsem se potkal s Rosťou Štorkem, který měl chuť zahájit mírové rozhovory Ruskou Obranou. Já jsem vydržel vést partii rozumnými cestami až do čtvrtého tahu, kde jsem obětoval Jxf7. Cochranův gambit jsem hrál v životě už víckrát, je to docela zajímavá varianta jinak mdlé Ruské. Za jeho korektnost bych ruku na špalek však nedal.
Soupeř byl nejspíš překvapen, a proto zvolil pochybnou obranu spojenou s absencí vývinu, ale zato ztrátou temp. Možná sehrála roli i špetka psychologie, tah Jxf7 vypadá na první pohled, že je schopen ho zahrát jen hráč zcela prostý duchem. Zajímavá pozice vznikla po 13. tahu černého. Zde jsem také strávil nejvíc času. Slibných možností je hodně, kterou si vybrat?
Černý nakonec obranu nenašel a prohrál takřka okamžitě, kdyby se bránil lépe, ještě mohl mou představivost a „vyhlášený“ propočet důkladně prověřit.
5. Miroslav Jurek vs Luboš Svíženský – 3½ : 1½
Pátá deska svedla Miru Jurka a Luboše Svíženského. Byl rozehrán nestárnoucí Caro-Kann v takovém a la moderním panovovském provedení. Po sérii logických tahů zbyl bílému izolovaný pěšec. Typová pozice, stará jako šachy samy. Většinou však za to strana má alespoň aktivitu. Naštěstí si černý v závěrečné pozici neuvědomil, že má převahu a nebo prostě jen nechtěl pokoušet vrtkavou Caissu. Nevím, ale nabídl remis, která byla přijata.
8. Tomáš Mouryc vs Petr Halbrštat – 4 : 2
Partie byla zahájena dámským pěšcem a přešla do Londýnské varianty Dámského Gambitu. Nebo aspoň do něčeho velmi podobného. Soupeř si nechal vyměnit černopoláka, což je tedy otázka, jestli musel. Tom ho správně vyměnil a poté i přesvědčivě našlápl pěšci v centru. Dal se očekávat klidný poziční boj, ve kterém se Kapitán cítí jako ryba v Temži. Opticky se skoro zdá, že mohl mít výhodu. Takhle si to asi bílý nepředstavoval. Poté ale došlo k úplné blokádě dámského křídla i centra a už nebylo kudy. Velmi klidná a korektní remis.
4. Lubomír Bukáček vs Petr Bělohlávek – 4½ : 2½
Soupeři rozehráli Skandinávku, jak bývá u Bukiho železným pravidlem. Soupeř pokračoval nestandardním pořadí tahů (d4 před Jc3) a dostal se velice rychle do podivné pozice. Poté ale náš borec pojal strategickou ideu, že jedním tahem chytá figuru. Po ústupu střelce na sousední políčko tedy byla vypuštěna převaha a partie začla nanovo.
Zajímavý moment nastal v patnáctém tahu, kdy Bent Larsen-Bukáček optimisticky ustoupil dámou na políčko, kde se téměř sama chytla a do zbytku partie už takřka nezasáhla. Alternativa mohla být dámy vyměnit, ale cituji: “To raději prohrát, než měnit dámy.“ Soupeř poté hrál velmi přesně a silně a naše naděje, že to ustojíme, byla vzdálenější jak Nordkapp. Dílem obrovského štěstí a trochu i nedostatku času soupeř prošel kolem několika možností zasadit rozhodující úder. Nestalo se a tuhá obrana slavila úspěch.
1. Štěpán Seidl vs Vlastimil Vermiřovský – 5 : 3
Souboj na první desce byl zahájen opatrnou Alapinovou variantou Sicilky, kde bílý dovolí černému našlápnout pěšci do centra a poté to centrum efektivně napadá. Po 13. tahu černého však Etna zarachotila a Štěpán pěknou a pohotovou kombinací, založenou na nekrytých černých figurách, získal pěšce. Kdyby v kombinaci pokračoval ještě o pár tahů dál, tak by černou pozici nejspíš zahalil dým prohry. To se nestalo a černý, leč o pika chudší stabilizoval svou pozici.
Protože oběma hráčům docházel čas a trochu i spadl myšlenkový motor, tak se dohodli na opakování tahů. Otestujte se se Štěpánem v kritické pozici.
Shrnutí
Tak jo, dobří holubi se vrátili a zápas nám pěkně vyšel. Soupeři na nás hodili 2 body a zbytek udržel. V této fázi už je to jen o individuálních pocitech aktérů, což ale není až tak málo.
V posledním kole budeme hrát o pomyslný diplom, medaili, stupně vítězů chcete-li.
Pokud se vám článek líbil a ještě nás nesledujete na Facebooku, tak tuto hrubou chybu napravte, a příště vám žádný nový článek neuteče.